Březen 2017

Vila Pfafenhof část 2

19. března 2017 v 10:19 | Véra
Čauky, budu navazovat na 1. část :-)
Takže opět jsme se vydaly tou delší cestou aby jsme se i trochu prošly, tentokrát jsme tam byly dříve, než když jsme tam šly po prvé, byly jsme tam tak cca za 30 minut.
No došly jsme k Vile ani jsme si to moc neprohlížely jako poprvé, protože ten kamarád hnedka si to šel obejít, že se chce kouknout do vnitř vzal si klacek, kdyby náhodou jsme tam nikoho potkaly. ( Myslím tím ducha apod.) Vlezli jsme do vnitř úplně v pohodě jelikož jsem se tolik nebála už jako poprvé a cítila jsem se více v bezpečí s tím kamarádem, jelikož boxuje v kleci apod. Ale to do toho nepatří.
No vlezli jsme do vnitř a prošly jsme to teda tentokrát celé kromě druhého patra jelikož tam se nedalo jít protože Vila je v katastrofálním stavu… ale hlavní že jsme si prošly to celé dolní patro, ten kamarád chtěl jít i do toho sklepa kousek tam šel ale bylo to tam v hrozném stavu byly tam všude kameny a zříceniny stropu a stěn, já jsem teda utekla ven protože s toho sklepu jsem cítila negativní energii a to samé i ta kamarádka, s tou kamarádkou máme prostě něco jako dar, že cítíme jak se člověk má apod.
No tak jsme se vrátili z5 do prvního patra, kamarádka se zastavila v kuchyni, kde byl ten krb dala ruce na zeď a řekla ,,Nevím proč, ale cítím že tady kolem nás chodí lidi" a přitom tam prostě nikdo s námi nebyl byly jsme tam jen my 3 nikdo další už od této chvíle se to zdálo trochu divné, tak jsem taky položila ruku na zeď a cítila jsem opět negativní energii a strašné teplo a přitom bylo tak akorát. No pak ta kamarádka šla do obývacího pokoje co tam dříve byl a sedla si do okna a něco asi vnímala ale to jsme jí nechaly, kamarád to furt všude procházel a mě najednou u balkonu opět začalo pištět v uších ale bylo to jenom 5 sekundové hned to přestalo jako kdyby okolo mě něco prošlo a hned to zmizelo. Pak jsme šly za tou kamarádkou a ta říkala, že furt slyší ty lidi, ale nikdo prostě tam nebyl, pak ten kamarád začal vnímat divné zvuky a poté i já jsem to slyšela.
Najednou se nám začaly zjevovat ty šedé a černé stíny tak jsme to furt stále procházely. Pak ten kamarád hodil ten klacek dírou do sklepa a ozvalo se ,,AU" jako kdyby tam nikdo byl a ten kamarád uskočil, ale neuskočil sám něco ho popostrčilo, já jsem tam zkusila hodit kámen a to samé zase se ozvalo ,,AU" ale bylo to už slabší jako kdyby se to od té díry vzdálilo. Pak jsme tam hodily další a další kámen a to už se nic neozývalo pak jsme si zapálili cigaretu a vrátili se z5 do místností najednou to zase začalo stíny šedé viděli jsme je všichni tři, pak kamarádka vnímala černou postavu s obličejem staršího muže, v tu chvíli to začal vnímat i ten kamarád viděl toho muže dvakrát a vždy ho popostrčil… já jsem pouze viděla jenom stíny, jako kdybych jich tam bylo více.
Pak jsme si řekly jdeme pryč protože by to bylo čím dál tím horší a horší, něco to po nás chtělo, buďto ať jdeme pryč, že mu narušujeme jeho prostředí nebo chtěl vysvobodit… vůbec netušíme.
Vyšly jsme ven a ta Vila měla i okna do sklepa tak ta kamarádka se zasekla u jednoho okna a koukala do něj asi tak 5 minut ,,jakoby zkameněla" pak se najednou zvedla, začala křičet a utekla. Běžely jsme za ní první, co z ní vypadlo ,,že na tohle nikdy nezapomene" řekla: ,, Viděla jsem že tam něco prochází ten muž v černém a kouknul se na mě s děsivými oči" A mi jenom koukaly a koukaly jsme zároveň i do oken co jsou ve sklepě a najednou jsme to začaly spatřovat taky že to a nás kouká a prochází u jakéhokoliv okna jsme se zastavily tak to tam bylo a koukalo to na nás.. Tak jsme utíkaly pryč.. když jsme byly už od Vili tak mě s tou kamarádkou nás to furt nutilo se tam otáčet.
Něco tam je a my se to snad podaříme zjistit, máme v plánu ve Vile přenocovat. Je to sice risk, ale my to zvládneme.
Konec


Vila Pfafenhof

17. března 2017 v 9:56 | Véra
Kdysi krásná Vila Pfafenhof která patřila rodině ,,Pfaff" tak tedˇ vypadá jako hororové místo plné tajemství. V 19.století se rodina rohodla že psataví Vilu,Vila byla postavena na místě kaplne sv. Mikuláše ze 14 století.
Jeden stařík vypraví že pamatuje Vilu jako nejkrásnější místo v okolí Litoměřic řekl: ,,kdysi jsem byl i v jedné místnosti a pamatuji ty dřevěné výzdoby a zdi"
Nikde není z není známo co se s rodinou stalo ale bratři a rodina jsou pohřbeni v nedalekém hřbitově asi 20 minut od Vily.
Dne 14.3.2017 jsem se tam byla podívat ještě s jednou kamarádkou a kamarádem vydaly jsme se tou nejdelší cestou kterou jsme mohly vybrat, byla to docela perda, jsme ušly asi 8 km a to internát máme docela blízko když se to tak vezme.
Když jsme dorazily k Vile tak se nám to zdálo hned plné tajemství, samozřejmě jsme vytáhli svpje fotˇaky a začaly fotit a hned venku jsme viděli takovou podzemní díru která byla do tvaru čtverce a obložena kamenama, byl to dřívější bazén, ale v tu dobu jsme to ještě nevědeli a také to bylo to první čeho jsme si všimly.
Pak jsme šli obejít celou Vilu jelikož , tak jsme si řekli že by jsme to mohli prozkoumat i zevnitř, byli jsme jen z kousku prostože jsme se báli, já jsem si uměla představovat kde byli pokoje kde byla kuchytn apod.
No ale pak tímto naše výprava skončila jelikož jsem je vylekala a všichni jsme utíkaly ven.
Pak jsme asi 5 minut koukaly na Vilu z venku a pak jsme odcházely...
Já jsem viděla z jednoho okna takovej šedej stín cůbec nevím co to mělo být..
Pak najednou ta kamarádka uslyšela křik malého dítěte, a mě v tu ráno začalo pištět v uších a bilo mi slabo, ale jakmile jsme se vzdálili od Vili tak to blo už lepší, tímto naše výprava na Vilu skončila.
Ale celé to ještě nekončí protože dva dny na to 16.3.2017 jsme se tam vydaly znovu akorát jsem šla s jiným kamarádem a s jinou kamarádkou, protože fůrt jsem z toho měla divný pocit a měla jsem pocit se tam vrtátit a taky se mi to podařilo, ale tentokrát to bylo mnohem horší.
Pokračování příště.